Dodatečné projednávání vlastnictví je poměrně častá situace v rámci dědického řízení, představuje přibližně pětinu všech dědických procesů, kterými se české soudy zaobírají.

Důvodem pro dodatečné otevření dědického řízení je objevení nějakého nového majetku či práv až po pravomocném ukončení původního procesu vyřízení dědictví.

Předmětem dodatečného projednání dědictví jsou nejčastěji zemědělské pozemky, které byly před rokem 1989 obhospodařovány zemědělskými družstvy a podobnými subjekty. V období minulého režimu nebylo vždy možné zdědit zemědělskou půdu a nyní se často stává, že dědící osoby ani neví, že jejich zemřelí příbuzní jsou stále evidování v katastru nemovitostí. Při takovémto zjištění mohou dědicové požádat soud o dodatečné projednání dědictví. Postup jak je možné identifikovat doposud neznámé vlastnictví, najdete zde.

Pokud jste majetek neevidovaný v původním dědickém procesu vypátrali sami, podejte k soudu, který původní dědictví řešil, žádost o dodatečné projednání dědictví. Tato žádost musí obsahovat přesné údaje o zemřelém (tedy jeho jméno, příjmení, datum narození, poslední bydliště a datum úmrtí), údaje o dědicích v původním dědickém řízení a samozřejmě i definování nově objeveného majetku.

Nicméně pokud se dědic v původním dědickém řízení dědictví zřekl, tak je tento projev jeho vůle neodvolatelný a vztahuje se i na dodatečně objevený majetek zemřelého, dědic potom na něj tedy právo nemá.