Kupujete, prodáváte nebo jinak převádíte vlastnické právo k nemovitosti a nevíte, které daňové povinnosti se Vás týkají? Toto a další informace o dani z nabytí nemovitých věcí se dozvíte v tomto článku.
Začátkem roku 2014 zanikla daň z převodu nemovitostí a byla nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí, která je v principu dost podobná, a pro většinu běžných případů převodu nemovitosti i stejně vysoká. Daň z nabytí nemovitých věcí podléhá pouze úplatným převodům (typicky kupním nebo směnným smlouvám), přičemž je od této daně osvobozen prodej nově postaveného domu či bytu. Pokud jde ve vašem případě o dědictví, tak daň nemusíte řešit vůbec viz. článek o dědické dani, pokud se jedná o darování, tak daň platíte pouze v některých případech viz. článek o darovací dani. Dále se zaměříme především na případ koupě a prodeje zemědělské půdy.
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je kupující nemovitosti (nabyvatel vlastnického práva).
Základ daně a její sazba
Základ daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj. Známe čtyři typy nabývací hodnoty:
Směrnou hodnotu nelze použít v případě, že pozemek nemá BPEJ (zahrada, sad, lesní pozemek, ostatní plocha, vodní plocha. Směrnou hodnotu nelze použít ani v případě, kdy na orné půdě nebo trvalém travním porostu máme vzrostlé stromy, proto je vždy lepší si pozemky zkontrolovat v katastru nemovitostí. V těchto případech finanční úřad vyžaduje znalecký posudek od znalce).
Dále je potřeba vyplnit přílohu N, kde zaškrtnete 1) Směrnou hodnotou a dále vyplníte tabulku č. 1.
Pro rychlý a snadný výpočet můžete použít kalkulačku.
Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí musí poplatník podat nejdéle do tří měsíců po kalendářním měsíci, v němž byla v katastru nemovitostí provedena změna vlastnických práv k nemovitosti, a ve stejné lhůtě daň zaplatit.